Jak myslí géniové?
čára

5.12.2015

odkazZPĚT na Einstein

Archimedes ve vaně, Newton pod jabloní. Geniální myšlenky přicházejí někdy náhle. Je možné, že mozek géniů funguje jinak než většiny ostatních lidí?

Rozdílná rychlost

Rozdíly v rychlosti mozkové činnosti skutečně existují. U některých lidí probíhá přenos informací prostřednictvím iontů v neuronové membráně o něco rychleji, než je obvyklé. Podle francouzského neurobiologa Jeana-Paula Tassina je inteligence souhrnem vlastností našeho organismu, přesněji řečeno proteinů se specifickou funkcí. Proč právě proteiny? Právě ony tvoří kanály, jimiž probíhá přenos informací. Tento proces zajišťují ionty v membráně neuronu. Podoba kanálů je řízena geny, a podléhá proto zákonům dědičnosti. U některých lidí probíhá přenos informací prostřednictvím iontů v membráně neuronu o něco rychleji, než bývá obvyklé. Tak vznikají v průběhu přenosu informace nepatrné časové rozdíly, řádově desetiny mikrosekund. Toto zrychlení je zdánlivě bezvýznamné, ale s počtem neuronů (v lidském těle je jich asi padesát miliard) se násobí. Dokáže-li například průměrný člověk zpracovat novou informaci každých sto milisekund, výjimečný jedinec zvládne stejný úkol za osmadevadesát milisekund. Činnost mozku je tak u některých lidí výrazně rychlejší.

Vědomé či nevědomé

Podle Tassina pracuje inteligence dvěma odlišnými způsoby. První z nich je analogický, druhý kognitivní. Při analogickém postupu je informace zpracována velice rychle a dokonce i bez ohledu na to, jsme-li si toho vědomi. Známý obličej rozpoznáme okamžitě, i když jde třeba o značně poškozenou nebo neúplnou fotografii. Zároveň se nám vybaví nejrůznější asociace, například barva hlasu nebo jiné vlastnosti člověka, jehož portrét vidíme. Pro kognitivní způsob je naopak charakteristická delší časová prodleva. Jinými slovy poznání se dostavuje jako výsledek vědomého nakládání s informací. Lidé, kteří se intenzivně zabývají kognitivním zpracováním určitých úkolů, si mohou vytvořit zvláštní skupiny neuronů. Ty jsou stimulovány v daném okamžiku a mohou plnit různé úkoly, například početní. Jakmile tato centra vzniknou, fungují opět analogicky, na základě asociací, čili slouží ke srovnávání různých podnětů bez vědomí jedince. Výsledek? Namísto postupného řešení se dostavuje "náhlé prozření" a úkol je vyřešen takřka okamžitě.

Výjimečné schopnosti

Příčinou tohoto jevu je skutečnost, že různé podněty jsou srovnávány i bez našeho vědomí. Lidé s výjimečnými matematickými schopnostmi nedělají nic jiného, než dobře zpracovávají informace analogickou cestou. Početní úkony prostě rozpoznávají, místo aby se trápili zdlouhavými výpočty. Podobně funguje mozek geniálního hudebníka, který je schopen rozeznat melodii i bez vědomého soustředění. Inteligentní lidé dokážou oba způsoby kombinovat a velice rychle přecházet z pomalého a vědomého kognitivního postupu k rychlému analogickému a naopak. Je však třeba dodat, že ne vše je vrozeno. Analogická činnost bývá výsledkem trpělivého kognitivního zacházení s informacemi. Mnoho lidí zná následující zkušenost: Řešení nějakého zapeklitého úkolu se zjeví náhle, po několika hodinách spánku, sportu nebo odpočinku. To, co lze trochu nadneseně nazvat "osvícením", je vlastně výsledkem dlouhodobého zpracovávání informace v mozku, které probíhá bez našeho vědomí.

Tvárnost mozku

Hudební nadání člověka se projevuje nezvyklým rozšířením některých oblastí mozkové kůry. Platí to například pro planum temporale, sluchovou část umístěnou v levé hemisféře, jejíž zvětšení je příznakem absolutního sluchu. Einsteinův mozek byl v určitých částech extrémně zvětšený. Soudí se, že příslušné oblasti sloužily k číselným operacím. Změny v mozku však nezávisí jen na vrozených dispozicích. Duševní činnost má pro mozek stejný význam jako má cvičení pro svaly, a proto by náš mozek neměl rozhodně zůstávat stranou.


Jak zlepšit myšlení a tvůrčí potenciál

  1. Pěstujte si svou zvědavost a mějte co nejširší okruh zájmů. Stále se ptejte "proč?"
  2. Setkávejte se s různými lidmi jiných profesí.
  3. Zajímejte se o současné i minulé vynálezy stejně jako o způsob, jakým byly objeveny.
  4. Věnujte určitý čas snění. Zabýváte-li se nějakým problémem, udělejte si přestávku a nechte pracovat svoji představivost.
  5. Mluvte často s dětmi.
  6. Najděte si rovnováhu mezi svou fyzickou a psychickou aktivitou.
  7. Procvičujte si duševní schopnosti. Hledejte co možná největší počet důsledků některé události, například co by se stalo, kdyby lidé nemuseli spát atd.
  8. Zkuste hrát na nějaký nástroj, věnujte se výtvarnému umění.
  9. Buďte připraveni na náhlé zvraty a stavte se k nim pozitivně.
  10. Nezoufejte si, důvěřujte sami sobě a uděláte-li chybu, snažte se z ní poučit.

Pozn. 1.: Tento text jsem převzal z časopisu 100+1 zahraniční zajímavost.
Pozn. 2.: Tento časopis převzal tento článek z časopisu SCIENCE & VIE, Paříž.
Pozn. 3.: Doufám, že si mne nepřevezme policie za autorská práva...
odkazZPĚT na Einstein
odkazÚvod
odkazEinstein
odkazZasměj se!
odkazVtipy
odkazPřed smrtí
odkazChuck Norris
odkazCitáty
odkazO mně
odkazOdkazy
Aktualizováno

26.2.2023
Webmaster
Jabber: LachyCZ zavináč dione tečka zcu tečka cz
RSS zdroj Lachtíkových stránek
Miranda - univerzální komunikační program
Opera - webový prohlížeč
Microsoft Windows - operační systém
Open Office - kancelářský balík programů
Valid HTML 4.01 Transitional
Hostováno na ONEbit.cz
Generováno 0,007s.